(táborančeři, táborančtým, foto táborančtým, agáta) První den druhého běhu nás přivítal tropickým vedrem, teploměr se v pátek vyšplhal až na 34°C. Nepotila se jen voda.
1. den - Kamarádi a loutky
Dopoledne se na ranč nakulila děcka z celé republiky - namátkou z Brna, Ústí nad Labem, Mostu, Žatce, od Plzně i od Budějic, Pražáky samozřejmě nevyjímaje, taková pravá česká gulášovka :-). Oběd byl klasický prvnodenní, krupička nám všem velmi chutnala a přidávali jsme si, dokud se do nás vešla. S plnými pupíky jsme hromadně obešli ranč i blizké okolí, abychom věděli, kde je co a kam můžeme. Všem se líbila rančová zvířátka, hodně z nás vidělo třeba kozičky zblízka poprvé. A kočičky, ty se staly hned našimi mazlíky, a že se mazlí rády! Koníci jsou velcí, ale prý se mazlí také - no, uvidíme. To ale nebyl konec procházkám, vylosovali jsme si pořadí a vyšli na delší výšlap se všemi našimi vedoucími a koníkem Rokym - na něm jsme se střídali podle čísel, bylo to super. Po návratu a svačině jsme se rozdělili do skupin a ubytovali se ve srubech - z procházky už jsme se docela znali a tak to nebylo naslepo. Večeře odstartovala výrobu loutek, každý si vyrobil takovou, která mu byla milá. Večerní kroužek AHA byl ve znamení vysvětlování pravidel a Rada mladších vlastně také. A už tu bylo večerní mytí a spaní v novém prostředí. Tak dobrou!
2. den - Batika a herbář
Budíček v sedm nás neminul a cvičení Pět Tibeťanů skoro nikdo z nás neznal, tak jsme se je museli naučit, je naštěstí hodně jednoduché. Po mytí jsme si podepsali své denní lahve na pití, aby byl přehled, co vypijeme. Pak už přijela kamarádka Bára na batikování, byla s ní legrace. Všichni jsme si připravili a obarvili trička na zítřejší domalování, teď se suší. Po obědě šla polovina na výuku s koníky a polovina sbírala květiny na doplnění rančového herbáře (a nasbírali jsme i pár broučků). Čekala nás ještě řada pohybových her na obratnost a postřeh a jedna skupinka šla podojit kozičky. Před večeří jsme vzali všechny koníky i kozičky na večerní procházku kolem ranče, střídali jsme se při vodění (hlavně koziček, koníky vedli jen vedoucí a ti zkušenější). Také jsme si sami vymysleli názvy skupin, od nynějška jsme Smajlíci (vedoucí Honza) a Sněženky a machři (vedoucí Katka). Po večeři nás čekal kroužek AHA a Rada, na kde jsme dořešili přestěhování některých Táborančerů. Den to byl príma, neměli jsme mnoho času a tak uběhl jako voda. Mytí a spaní je jasné, že :-)...
3. den - Brodění a mýdlo
I budíček a rozcvička jsou každý den jasné :-)! Jo, před cvičením se jdeme projít bosi po ranči, ale nejen po trávě, ale i po cestě po drobných kamínkách! Někteří z nás poskakují a šklebí se, ale statečně šlapou. Prý se tak masírují všechny orgány v těle. Nasnídali jsme se a pokračovali v Bárobatikování s Bárou - malovali jsme linky a pracovali se savem, těšte se na tu krásu. Před obědem jsme se šli protáhnout na pastvinu nad rančem, zahráli jsme si novou pohybovou hru. Polední klid moc klidný nebyl, rozprchli jsme se po ranči za zvířátky a protože nás při tom hlídali náčelníci, neměli ani oni moc klidu :-). A nastala chvíle nejchvílovatější - už dopředu jsme se těšili na brodění korytem potoka Mastníku, protože jsme o tom četli v kronice prvního běhu a protože nám to náčelníci slíbili. Počasí jsme měli chladnější než oni, ale to nás neodradilo, do přítmí skorothajské džungle se ponořila více než polovina z nás (brodění nebylo povinné) a bylo to supééér! A viděli jsme pstruhy i raky, což znamená, že je potok hodně čistý - raci jinde nepřežijí. Po návratu jsme se osprchli z bahýnka a po svačinovém pudinku šla "chlebová" polovina připravovat chlebové těsto a po vykynutí z něho uhnětla buclaté bochníky, druhá půlka připravovala v saloonu svůj pokřik za zvuku bubnů a chřestidel a poté vyráběla mýdlo ve studiu. Při náročné tvůrčí činnosti nám pěkně vyhládlo, večeře přišla velmi vhod. Ale to přijde každé jídlo z rukou paní kuchařky Věry!
4. den - Chléb a film
Ta rána! O prázdninách vstávat jako do školy, to je tedy věc! Ještě že nás rozcvička a běhání v trávě vždycky probere :-)! Dnes jsme se po snídani fotografovali na táborančové pohlednice, budou na konci týdne. Pak jsme s Bárou zažehlili zaschlé linky a trička byla hotová. Moc pěkná trička to jsou. Po obědě přiskákal odpolední klid a po něm bubnozpěvotance (skládali jsme si skupinový pokřik pro předvedení na ohni), výroba mýdla a koncertování na piánu, část šla zadělat na chleba a při jeho kynutí určovala jména rostlinek, které jsme nasbírali do herbáře. Před večeří opět proběhla jezdecká procházka a po ovesné kaši, kterou mnozí z nás jedli poprvé a moc nám chutnala, jsme se dočkali krásného filmu o mustangovi a jeho cestě za svobodou. Náčelníci v saloonu zatopili v kamnech a tak nám bylo pěkně teploučko, navíc jsme si usušili mokré svršky z odpoledního deštíku. A hned potom hygiena a postýlka ve srubu. To se nám to spalo.
5. den - Sýr a koně
Dnes jsme vstávali s chutí, protože jsme měli slíbeno, že nám Aleš s Agátou přivezou z města mlsání, které si napíšeme. To se to cvičí s vidinou čokoládové hvězdy Orion nebo gumových medvídků! Před snídaní jsme skutečně nahlásili, kdo co chce, a po ní jsme začali s výrobou domácího sýra, přesněji s přípravou mléka a násady. Pak jsme se rozdělili - Sněženky a machři odkráčeli na výuku s koníky a Smajlíci se oddávali komplexu činností v pořadí 1. bubnozpěvotanec (vlastní skladba pokřiku skupiny doprovázená vlastní hudbou), 2. herbář (dokončování a popis naší části rančového Herbáře), 3. hry v přírodě (abychom si také protáhli kostřičky). Oběd byl trochu posunutý, neboť se žádná skupina nevrátila včas, a byl jako vždy moc dobrý. Po něm jsme si užívali poledního klidu, někdo psal dopisy, někdo si šel hrát nebo jsme courali za zvířátky, někdo šel povzbudit provinilce proti táborančovému řádu na rančově prospěšné práce. Odpoledne jsme šli na další velkou jezdecko-venčící procházku se všemi koníky i kozičkami k rybníku Velký Mastník. Svačili jsme cestou a kromě koňojízdy jsme hráli dost zajímavé hry, které si na nás připravili náčelníci. Ani jsme neměli moc času jen tak zbůhdarma koukat! Posunutá byla i večeře a následné osobní volno. Volna máme trochu více, než první běh, chtěli jsme to tak. Ještě kdyby ty budíčky byly pozdější, ale dá se to i tak zvládnout. Večer se vyčerpala jedna studna a tak jsme museli šetřit vodou, než přepojili vodovod na druhou studnu. Večerka byla už v půl desáté, ale ani jsme neprotestovali, měli jsme toho za celý den dost.
6. den - Lesohry a ohňohry
Budíčééék... nám neposunuli :-(, takže to jistila obvyklá sedmá hodina. Po rozcvičce, mytí, snídani a bodování šla vybraná skupina dojit koziny a když měla hotovo, připojila se k ostatním a společně jsme vyrazili na Lesní hry. Těch bylo hodně a neprocvičovali jsme při nich jen tělo, ale hlavně ducha i paměť. Byly super a skoro všechny nám šly, náčelníci měli radost. Po návratu a chutném obědě jsme si oblékli svá batikovaná tríča a nastoupili k slavnostnímu převzetí náramků přátelství. Ještě nás čekalo dokončení výroby sýra, byl eňoňuňo, moc se povedl. Pak jsme se fotili na společné foto a to byla docela akce, museli jsme poshromáždit všechna zvířátka i sami sebe. Na fotku se těšíme, dostaneme ji při odjezdu, na který se tedy netěšíme. Do večera jsme ještě stihli vypilování bubnozpěvotanců obou skupin a přišel slavnostní okamžik zapálení táborančového táboráku. Hnedka při rozhoření jsme předvedli svá vystoupení a bylo na co koukat - S+M si připravili i kostýmy. Výkony byly téměř profesionální! I potlesk! A pekly se buřtíky, zpívalo se i hrálo, a u ohně proběhl i AHA kroužek a Rada. Před půlnocí jsme ještě stihli noční procházku, byla tak trochu navlhlá, protože průběžně poprchávalo i pršelo. Kvůli tomu jsme také nespali venku u ohně, ale ani nám to nevadilo. V noci také přijela ze Slovenska Šárka s Robertem, budou tady vyřezávat totem. Škoda že ho uvidíme jen na obrázku.
7. den - Muzika a divadlo
Ráno jsme vstávali až v devět, heč! Ani tak se některým nechtělo. Ranní povinnosti jsme zvládli bez potíží, po nich šla další skupinka studovat dojení koziček a zbytek dodělal své herbáře. Dopoledne jsme proložili hudbou, Ivča s Hančou nám hrály na klavír a všichni jsme je doprovodili zpěvem, bylo to moc fajn. Také jsme začali psát scénáře k divadelnímu představení s našimi loutkami, hrát se bude v pátek na slavnosti. Odpoledne jsme nastoupili k výuce s koníky, tentokrát bylo na pořadu dne čištění srsti a kopyt a po něm jsme si zajezdili v ohradě. Ještě jsme si trochu zazpívali a po večeři, kroužku AHA a Radě mladších jsme už tak zívali (včerejší spánkový dluh se začal projevovat), že jsme šli na kutě bez řečí. Zítra máme sportování, tak se musíme posílit. Tak dobrou!
8. den - Indiáni a slavnost
Ráno jsme se nemohli dočkat pana Spálenky. Všechny ranní práce jsme udělali svižně a pak už jsme pomáhali s vykládáním a rozkládáním jednotlivých stanovišť - tomahavků, oštěpů, lukostřelby, hodů na cíl. Na začátku nám pan trenér Spálenka pověděl hodně věcí o lukostřelbě a bezpečnosti kolem terčů. A už to jelo! Všechno nás bavilo, ale luky samozřejmě nejvíc! Dokonce jsme si udělali malou soutěž! A šlo nám to, a nejen těm větším. Oběd jsme zhltli a jen jsme si mlaskali nad kuřátkem. Hodinka poledního klidu utekla jako voda a znovu jsme stříleli a vrhali, dokud nezačalo pršet - to jsme vše honem posbírali, pomohli naložit terčovnici a utíkali pod střechu dokončit nácvik divadelních kusů. Těsně před večerem jsme se dozvěděli mnoho zajímavostí o výrobě zubních past, hlavně těch domácích, a vyrazili do lesa na smrkové větvičky. Z těch jsme si podle návodu vyrobili zubní kartáčky, se kterými si zítra vyčistíme zuby. Vypadaly spíš jako štěteček, jsme zvědaví na pastu. Večerní slavnost proběhla v saloonu, oheň jsme zapálili v krbu, venku bylo mokro. Atmosféra byla fantastická. Nejprve proběhla obě divadelní představení s velkým aplausem! Obrovský úspěch :-)! Po nakrmení ducha jsme nakrmili i tělo a opekli si na ohni, kdo co chtěl - chleba, buřty i jablka. Poslední kroužek AHA byl dlouhý, každý chtěl něco říci a rozloučit se. Velký úspěch sklidila Táborová pošta, kde jsme si rozdali dopísky, které napsali Táborančeři Táborančerům. Byly moc milé, schováme si je na památku. A už se hrálo a zpívalo, saloonem se nesly tóny klavíru, kytary i bubínků a šlo nám to společně moc dobře. Na samý závěr se rozjela neplánovaná estráda, kdy své číslo předvedl každý, kdo chtěl - viděli jsme break dance v podání Martina, Dominika a Vládi, zazpíval nám malý Adámek, zarecitovala Adélka. O půlnoci jsme se rozloučili pokřikem a pak už jsme zalezli do postýlek, už naposledy. Jak se nám asi bude spát? Náčelníci nám udělali radost, ráno bude posunutý budíček a rozcvička bude jen pro dobrovolníky. Ó díky!
9. den - Sbohem a šáteček
Proč je poslední den tak smutný? Uvědomujeme si, že vše je dnes naposledy - budíček (byl posunutý), rozcvička (byla dobrovolná a proto hojně navštívená), snídaně (byla moc dobrá), bodování (prostě jen bylo) i sváča. Dopoledne jsme si ještě stihli vyčistit zubiska svými vyrobenými zubními kartáčky a pastou, jejíž výrobu nám Aleš předvedl. Při čištění zubů jsme se museli vyfotit, naše úsměvy byly skutečně zářivé :-)! Také proběhlo velké vyhodnocení bodování a ti nejlepší se potěšili sladkými cenami, a my ostatní vlastně také, i když v menším množství. Ještě jsme společně popřáli dvěma narozeninovým oslavenkyním, Klárce a Péťe. Poslední oběd byl na přání sladký a po něm už začali najíždět rodiče. Střídala se v nás radost ze shledání i smutek z loučení, objevilo se i mnoho slziček. I my jsme si na závěr slíbili, že se tady uvidíme zase za rok! Tak uvidíme! A ještě - poslední AHOOOJ!
Omluva
Milí rodičové, přijměte prosím omluvu za nepravidelné doplňování textů a fotografií do této kroniky. Protože se v našem redakčním systému vyznám zatím pouze já, mohu právě jen já vkládat zmíněné dokumenty. Protože můj čas zcela vytěžuje Táboranč, mohu psát kroniku pouze tehdy, vyjde-li na mne noční hlídka. Fotografie doplním, jak jen to bude možné, je jich hodně. Děkuji za pochopení, přeji příjemné dny. Aleš Nejedlý